Železnice pamětnice, kaple a kapličkyDeutsch Version

Co se to krčí za honosným viaduktem?

Prostřednictvím skřítků našich průvodců jste právě minuly významnou kulturní památku obce kapli Nejsvětější Trojice a významnou technickou památku železniční viadukt s náspem. Také v osadě Rousínov existovala kaple pro tamní obyvatele, která se bohužel do dnešních dní již nedochovala.

Kaple Nejsvětější Trojice ve Svoru

Kaple je zařazena na seznam památek chráněných státem a je v majetku obce Svor. Jedná se o pozdně barokní stavbu s mansardovou střechou a věžičkou, postavená v roce 1788 na místě starší dřevěné kaple z roku 1745. Ve štítě na průčelí má niku s dřevěnou soškou Piety. Uvnitř je vestavěná třístranná dřevěná kruchta a oltář z konce 18. století s obrazem Nejsvětější Trojice z 19. století. Socha sv. Šebestiána je z 2. třetiny 18. století a socha biskupa z 3. třetiny 18. století. Vedle kaple stojí kříž z roku 1826.

Kaple sv. Vavřince v Rousínově

V Rousínově u silnice před mlýnem stála od roku 1888 pseudogotická kaple sv. Vavřince s věžičkou. Na její stavbě se podíleli tesaři Karl Kunz a Wenzel Gulich a oltář v ní postavil místní sochař August Alber. Po 2. světové válce ale kaple zchátrala a později byla zbořena. Dnes se z ní zachovaly jen nepatrné zbytky zdiva a podstavec oltáře, na němž je od podzimu 2006  umístěn kříž, který kdysi stál na protější straně silnice u Schneiderova hostince. Pod stromy u kaple je kamenný památník obětem 1. světové války z 20. let 20. století.

Železnice naše pamětnice

Po prusko-rakouské válce, která začala v roce 1866 se začala stavět železnice z České Lípy do  Rumburku, která si v horském terénu vyžádala mnoho náročných zemních staveb, k nimž patřil i 16 m vysoký násep u něhož právě stojíte. V říjnu 1868 byla trať hotová, ale pravidelný provoz na ní byl zahájen až 16. ledna 1869 po dokončení navazující tratě z Děčína do Varnsdorfu. Železnice umožnila ve zdejším kraji výstavbu nových sklářských hutí, k jejichž vytápění se mohlo dovážet levné uhlí. 1. září 1886 byla zprovozněna železniční přípojka ze Svoru do  Cvikova, prodloužená 7.října 1905 do Jablonného v Podještědí. Protože svorské nádraží už ve 20. letech nestačilo rostoucímu provozu, muselo být rozšířeno a roku 1924 byla postavena nová nádražní budova. Ještě v roce 1939 měl Svor s Rousínovem dohromady 1445 obyvatel, ale po 2. světové válce byla většina německých obyvatel vysídlena a roku 1950 už v obou obcích žilo jen 825 lidí, jejichž počet se v pozdějších letech dále snižoval. Řada menších výrobních provozů a dílen nebyla po válce obnovena. V květnu 1973 byla kvůli výstavbě hlavní silnice z Nového Boru zrušena železniční trať ze Svoru do Cvikova.

Vlakové nádraží Svor