A takhle vypadáme ve skutečnostiDeutsch Version

Pískovcové sochy

znázorňují tři protagonisty naší naučné stezky – cíl stezky lokalitu s lilií zlatohlavou, včelu medonosnou a chřestovníčka liliového. Jsou to naši průvodci naučnou stezkou a všichni dohromady symbolizují přírodní rovnováhu – lilie zlatohlavá pro své přežití potřebuje oba dva. Dovolte nám se s nimi blíže seznámit.

Lilie zlatohlavá (Lilium martagon)

dorůstá výšky 30 až 120 cm. Lodyha bývá skvrnitá. Listy jsou kopinaté až vejčité, ve střední části lodyhy vyrůstají v přeslenech, jinak střídavě. Květy jsou uspořádány v řídkých hroznech. Kvete od června do srpna. Zimu přečkává pouze cibule v zemi.

Chřestovníček liliový (Lilioceris lilii)

je nádherně šarlatově zbarvený brouk o velikosti 6-9 mm. Jsou to velmi dobří letci a když jsou vyrušeni umějí se velmi dobře schovat. Když je v ohrožení umí udělat klasického "mrtvého brouka". Dospělý brouk i jeho larva se živí nadzemními částmi liliovitých rostlin a mohou je vážně poškodit tak, že by vůbec nedošlo k vykvetení. Chřestovníček tvoří jednu generaci do roka. Dospělci přezimovávají ve spadaném listí a většinou poměrně daleko od  liliovitých rostlin.

Včela medonosná (Apis mellifera)

patří mezi blanokřídlý hmyz. Je to jeden z nejznámějších zástupců. Tělo včely medonosné je tvořeno ze 3 částí, a to hlava, hruď a zadeček. Jednotlivé části jsou spojeny zúžením, které zajišťují pohyblivost jednotlivých částí. I přesto, že hruď je nositelem orgánů, jsou v zadečku uloženy zažívací orgány, medový váček, jedová žláza, vzdušné vaky a žihadlo. Včela dělnice si tak po bodnutí vytrhne žihadlo i s jedovým váčkem a následně umírá.

Plánek trasy naučné stezky